Projekt byl spuštěn 12.5.2008 a řídí jej Computational Biology Research Group z katedry Mikrobiologie Univerzity Washington.

Cílem tohoto projektu je určit strukturu bílkovin hlavních druhů rýže. Účelem projektu je pomoci zemědělcům vypěstovat či vyšlechtit druhy rýže s vyššími výnosy a vylepšit jejich odolnost proti různým nemocem a škůdcům. Dalším cílem je genetickou úpravou zkoumat možnosti přidání celé škály dalších živin. Takto obohacené a odolné rostliny a jejich výnosy by mohly pomoci obyvatelům v oblastech s nedostatkem potravin.

Výzkum struktury bílkovin je nesmírně obtížný a nákladný proces. Je však možné díky výpočtům předpovídat strukturu bílkovin porovnáváním sekvencí DNA. Výpočetní oddělení výzkumné skupiny biologie na univerzitě ve Washingtonu vyvinulo aplikaci, která by měla v těchto výpočtech pomoci. Problémem je ovšem ten, že v rýži existují tisíce různých bílkovin. WCG je tedy tím pravým nástrojem, který by poskytnutým výkonem mohl pomoci právě v této oblasti, jelikož dat potřebných ke zpracování jsou spousty. Díky spolupráci s výzkumnými pracovníky v zemědělství a samotnými zemědělci je naděje, že nakonec dojde ke zlepšení celosvětové výnosnosti i kvality.


WCG klient projektu Nutritious Rice for the World
Zdroj: http://gallery.czechnationalteam.cz/

Hlad a podvýživa jsou v dnešní době velkým rizikem na celém světě. Téměř 30 procent světové populace trpí některou z forem podvýživy. Každý rok 10 milionů lidí zemře hladem nebo nemocí, která s hladověním souvisí. Ve skutečnosti umírá každoročně více lidí z hladu a podvýživy, než na AIDS, malárii a tuberkulózu dohromady. Rýže je základní potravinou pro více než polovinu světové populace. Celých 20% z celkového energetického příjmu potravin pro každého muže, ženu a dítě na světě pochází z rýže. V Asii více než 2 miliardy lidí přijímá 70% celkové energie jen z rýže a jejích vedlejších produktů. Zlepšení vlastností různých druhů rýže a jejich výnosů, bude mít tedy pozitivní dopad na životy miliard lidí. Současné šlechtění se provádí křížením různých druhů za účelem vytvoření hybridů s lepšími vlastnostmi. To je však značně zdlouhavý a složitý proces, který má mnoho omezení v tom, že každý z kříženců si nese sebou dál i negativní vlastnosti. Cílem projektu je vybrat ke křížení ty nejvhodnější druhy a tím tak urychlit celý tento vývoj.

Stejně jako u projektu Rosetta @ home, tak i u tohoto podprojektu WCG je výpočetní doba pevně daná  a záleží jen na rychlosti počítače, kolik různých kombinací je pro daný protein schopen za daný čas vytvořit a zpracovat. Dle tohoto počtu operací zároveň dostává ohodnocení za odvedenou práci.

Zdroje:Wikipedia, World Community Grid


Nahoru